Some Populer Post

  • Home  
  • उत्पादन व्यवसायात उद्यम नोंदणीतून हजारो रुपयांची बचत कशी करावी?
- Uncategorized

उत्पादन व्यवसायात उद्यम नोंदणीतून हजारो रुपयांची बचत कशी करावी?

महाराष्ट्रातील उत्पादन व्यवसाय करणाऱ्या हजारो उद्योजकांना माहिती नाही की उद्यम नोंदणी केल्यास त्यांना दरवर्षी हजारो रुपयांची बचत होऊ शकते! छोटे कारखाने असोत, मध्यम आकाराचे उद्योग असोत किंवा नवीन सुरू केलेला उत्पादन व्यवसाय असो – उद्यम नोंदणी प्रमाणपत्र मुळे प्रत्येकाला मोठे आर्थिक फायदे होतात. आज आम्ही तुम्हाला सांगणार आहोत की उत्पादन व्यवसायात उद्यम सर्टिफिकेट कसे तुमचे […]

udyam registration

महाराष्ट्रातील उत्पादन व्यवसाय करणाऱ्या हजारो उद्योजकांना माहिती नाही की उद्यम नोंदणी केल्यास त्यांना दरवर्षी हजारो रुपयांची बचत होऊ शकते! छोटे कारखाने असोत, मध्यम आकाराचे उद्योग असोत किंवा नवीन सुरू केलेला उत्पादन व्यवसाय असो – उद्यम नोंदणी प्रमाणपत्र मुळे प्रत्येकाला मोठे आर्थिक फायदे होतात. आज आम्ही तुम्हाला सांगणार आहोत की उत्पादन व्यवसायात उद्यम सर्टिफिकेट कसे तुमचे हजारो रुपये वाचवू शकते.

उत्पादन व्यवसायाला MSME उद्यम नोंदणी मध्ये विशेष दर्जा दिला जातो कारण यामध्ये मशीन आणि उपकरणांमध्ये मोठी गुंतवणूक करावी लागते. इतर व्यवसायांप्रमाणे उलाढालीवर नाही तर तुमच्या प्लांट आणि मशिनरीमध्ये केलेली गुंतवणुकीवर classification होते. सूक्ष्म उत्पादन व्यवसायात १ कोटी पर्यंत गुंतवणूक, लघु उत्पादन व्यवसायात १ ते १० कोटी गुंतवणूक आणि मध्यम उत्पादन व्यवसायात १० ते ५० कोटी गुंतवणूक या आधारावर फायदे मिळतात. उद्यम सर्टिफिकेट डाउनलोड केल्यानंतर या सगळ्या फायद्यांचा लाभ घेता येतो.

वीजबिलात मोठी बचत: वर्षाला ५०,००० रुपयांपर्यंत

उत्पादन व्यवसायातील सर्वात मोठा खर्च म्हणजे वीजबिल! कारखान्यांमध्ये दिवसरात्र मशीन चालतात आणि वीज खर्च एकूण उत्पादन खर्चाच्या १५% ते २५% पर्यंत असतो. उद्यम नोंदणी झाल्यानंतर तुम्हाला औद्योगिक वीज कनेक्शन मिळते ज्यामुळे वीजबिल २०% ते ३५% पर्यंत कमी होते. व्यावसायिक दरापेक्षा औद्योगिक दर खूपच कमी असतो.

एका मध्यम आकाराच्या कारखान्यात महिन्याला ५०,००० युनिट वीज वापरली जाते तर औद्योगिक दरामुळे महिन्याला ३,००० ते ५,००० रुपये बचत होते. वर्षभरात हे ३६,००० ते ६०,००० रुपयांची बचत होते! जास्त वीज वापरणाऱ्या कारखान्यांसाठी ही बचत १ लाख रुपयांपर्यंत जाऊ शकते. राज्यातील वीज बोर्डाकडे अनेक विशेष योजना असतात ज्यामध्ये off-peak hours मध्ये कमी दर, demand management ची सूट आणि power factor सुधारल्यास अतिरिक्त सूट मिळते.

उद्यम सत्यापन स्थिती असल्यास वीज बोर्डामध्ये तुमच्या अर्जाला प्राधान्य मिळते. कनेक्शन चार्ज, security deposit आणि processing fees मध्ये देखील सूट मिळते. तुमच्या उद्यम प्रमाणपत्र चे कागदपत्र घेऊन लगेच राज्य वीज बोर्डाच्या कार्यालयात जा आणि औद्योगिक टॅरिफसाठी अर्ज करा. हे एक महत्वाचे काम आहे जे नोंदणी झाल्यानंतर लगेच करावे.

नवीन मशीनसाठी मोठी सबसिडी: ५ ते १५ लाख रुपयांपर्यंत

सरकारची Technology Upgradation Fund Scheme (TUFS) हा उत्पादन व्यवसायासाठी सोन्याच्या खाणीसारखा आहे! या योजनेतून नवीन मशीन घेण्यासाठी ३% ते ५% व्याज सबसिडी आणि १५% ते २५% capital subsidy मिळते. म्हणजे जर तुम्ही २० लाख रुपयांची मशीन घेत असाल तर ३ ते ५ लाख रुपयांची capital subsidy आणि २ ते ४ लाख रुपयांची व्याज सबसिडी मिळते. एकूण ५ ते ९ लाख रुपयांची बचत!

या योजनेत CNC machines, automated production lines, quality testing equipment, pollution control systems आणि renewable energy installations या सगळ्यांचा समावेश आहे. उद्यम नोंदणी प्रमाणपत्र असलेल्यांना TUFS अर्जात प्राधान्य मिळते आणि pre-approved banks मधून सहज कर्ज मिळते. Credit Linked Capital Subsidy Scheme (CLCSS) मधून आणखी फायदे मिळतात. general category साठी १५% आणि SC/ST उद्योजकांसाठी २५% subsidy मिळते.

तंत्रज्ञान गुंतवणुकीसाठी project report, machinery quotations आणि implementation timeline तयार ठेवावे. MSME Development Institute मधील तज्ञांशी नियमित संपर्क ठेवावा जेणेकरून नवीन तंत्रज्ञान योजनांची माहिती मिळेल. मुख्य गोष्ट म्हणजे तुमची तंत्रज्ञान गुंतवणूक available subsidy schemes शी जुळवून घ्यावी जेणेकरून maximum बचत होईल.

उद्यम नोंदणी
उद्यम नोंदणी

कच्च्या मालात बचत: वर्षाला २५,००० ते ७५,००० रुपये

उत्पादन व्यवसायातील ४०% ते ६०% खर्च कच्च्या मालावर होतो. उद्यम नोंदणी मुळे कच्चा माल ८% ते १५% स्वस्तात मिळतो. National Small Industries Corporation (NSIC) ची raw material assistance schemes MSME उद्यम नोंदणी असलेल्यांसाठी आहे. यामध्ये steel, non-ferrous metals, chemicals आणि इतर industrial inputs ५% ते १२% कमी दरात मिळतात.

Raw Material Assistance (RMA) scheme मधून कच्च्या मालासाठी कमी व्याजदरात कर्ज मिळते. सामान्य बाजार दरापेक्षा २% ते ३% कमी व्याजदर आणि कमी कागदपत्रे लागतात. जर तुम्ही महिन्याला १० लाख रुपयांचा कच्चा माल घेत असाल तर फक्त कमी व्याजदराने वर्षाला २५,००० ते ४०,००० रुपयांची बचत होते.

सरकारी commodity distribution schemes मधून विशिष्ट sectors साठी अतिरिक्त फायदे मिळतात. कापड उत्पादकांना Cotton Corporation of India मधून कापूस आणि धागा subsidized rates वर मिळतो. रसायन उत्पादकांना government trading corporations मधून basic chemicals स्वस्त दरात मिळतात. धातूचे काम करणाऱ्यांना steel आणि aluminum सरकारी योजनांमधून मिळते.

Manufacturing clusters मध्ये सामील झाल्यास सामूहिक खरेदीचा फायदा घेता येतो. उद्यम सर्टिफिकेट असलेले industry clusters मध्ये सामील होऊन bulk purchase agreements करतात ज्यामुळे १०% ते २०% पर्यंत बचत होते. या clusters मध्ये shared storage facilities, quality testing services आणि logistics optimization देखील मिळते.

निर्यातीतील फायदे: १ ते ३ लाख रुपयांपर्यंत

जर तुमचे उत्पादन परदेशात पाठवता येत असेल तर उद्यम नोंदणी मुळे मोठे फायदे मिळतात. Merchandise Exports from India Scheme (MEIS) मधून निर्यात मूल्याच्या २% ते ५% पर्यंत duty credit scrips मिळतात जे customs duties भरण्यासाठी वापरता येतात किंवा बाजारात विकता येतात.

Export market development साठी ७५% खर्च सरकार भरते. International trade fair मध्ये सहभागासाठी, परदेशी खरेदीदारांना भेटण्यासाठी आणि export marketing साठी ५०,००० ते १.५ लाख रुपयांपर्यंत reimbursement मिळते. Quality certification साठी ISO 9001, ISO 14001, CE marking आणि industry-specific certifications च्या ७५% खर्चाची परतफेड होते.

Export financing मध्ये देखील फायदे मिळतात. Pre-shipment आणि post-shipment financing साठी banks कमी व्याजदर देतात. उद्यम प्रमाणपत्र असलेल्यांना सामान्य दरापेक्षा १% ते २% कमी व्याजदर मिळतो. Export documentation, customs clearance आणि compliance requirements देखील सोप्या होतात.

तुमच्या industry शी संबंधित Export Promotion Council शी संपर्क साधावा. Export training programs, buyer-seller meets आणि international trade missions मध्ये नियमित सहभाग घ्यावा. यामुळे नवीन निर्यात संधी मिळतात आणि सरकारी मदत देखील मिळते.

Working Capital मध्ये बचत: वर्षाला ३०,००० ते ८०,००० रुपये

उत्पादन व्यवसायात working capital ची गरज जास्त असते कारण production cycle लांब असते, inventory ठेवावे लागते आणि payments मिळायला वेळ लागतो. उद्यम नोंदणी मुळे working capital loans कमी व्याजदरात मिळतात आणि credit limits वाढतात. वर्षाला ३०,००० ते ८०,००० रुपयांची बचत होते.

Priority sector lending मुळे banks ना MSME ला पुरेसे कर्ज द्यावेच लागते. उद्यम नोंदणी प्रमाणपत्र असलेल्यांना working capital loans सामान्य दरापेक्षा १% ते २% कमी व्याजदरात मिळतात. कमी कागदपत्रे लागतात आणि processing लवकर होते. २५ लाख रुपयांची working capital गरज असल्यास वर्षाला २५,००० ते ५०,००० रुपयांची बचत होते.

Credit Guarantee Fund Trust (CGTMSE) मुळे २ कोटी पर्यंत collateral-free working capital loans मिळतात. यामुळे fixed assets गहाण ठेवण्याची गरज नसते आणि asset flexibility राहते. Bank risk कमी होल्यामुळे lending terms देखील चांगले मिळतात.

MSME Development Act मुळे delayed payments साठी कायदेशीर संरक्षण मिळते. ४५ दिवसानंतर payments च्या विलंबासाठी compound interest मागता येते. हे मोठ्या कंपन्या आणि सरकारी संस्थांना supply करणाऱ्यांसाठी खूप उपयुक्त आहे.

Invoice discounting आणि supply chain financing मध्ये देखील फायदे मिळतात. उद्यम सत्यापन स्थिती असलेल्यांना banks preferential rates वर invoice financing देतात. Pending receivables विरुद्ध लगेच cash flow मिळते आणि peak production periods मधील working capital gaps भरता येतात.

उद्यम नोंदणी
उद्यम नोंदणी

कर सवलती आणि compliance मध्ये बचत: वर्षाला २०,००० ते ५०,००० रुपये

MSME उद्यम नोंदणी असलेल्या उत्पादन व्यवसायांना विविध कर सवलती मिळतात. Income tax मध्ये enhanced depreciation allowances, काही manufacturing activities साठी कमी tax rates आणि simplified compliance procedures मुळे वर्षाला २०,००० ते ५०,००० रुपयांची बचत होते.

GST compliance सोपे होते. Composition scheme ची पात्रता, quarterly returns आणि कमी audit requirements मिळतात. छोट्या उत्पादन व्यवसायांना composition schemes मधून GST liability फक्त १% ते २% turnover वर fix होते. यामुळे GST compliance burden खूप कमी होते.

Professional tax, labor law compliance आणि regulatory filing requirements सोप्या होतात किंवा सूट मिळते. अनेक राज्यांमध्ये single window clearance मिळते ज्यामुळे professional fees आणि administrative costs कमी होतात. Environmental compliance requirements देखील small-scale manufacturing साठी सोप्या केल्या आहेत.

Research and development expenses, employee training costs आणि technology adoption expenses साठी Income Tax Act मधील विविध sections अंतर्गत enhanced deductions मिळतात. Tax consultants या opportunities identify करून maximum फायदे घेण्यास मदत करतात.

Quality Certification मध्ये बचत: ७५,००० ते २ लाख रुपये

Quality certification हे premium markets मध्ये जाण्यासाठी आणि brand credibility बनवण्यासाठी महत्वाचे आहे. उद्यम नोंदणी मुळे quality certification costs च्या ५०% ते ७५% reimbursement मिळते. ISO 9001, ISO 14001 आणि OHSAS 18001 सारख्या certifications साठी सामान्यतः १.५ ते ३ लाख रुपये लागतात पण MSME reimbursement programs मुळे फक्त ४०,००० ते ७५,००० रुपयांत मिळतात.

Product certification schemes मधून BIS certification, ISI marking, CE marking आणि इतर mandatory किंवा voluntary product certifications साठी २५,००० ते १.५ लाख रुपयांची reimbursement मिळते. यामुळे regulated markets आणि premium customer segments मध्ये प्रवेश मिळतो.

Testing आणि calibration equipment साठी सबसिडी मिळते. In-house quality control capabilities develop करण्यासाठी testing equipment, calibration services आणि laboratory setup costs च्या २५% ते ५०% सबसिडी सरकार देते. यामुळे product quality सुधारते आणि external testing services वरचे खर्च कमी होतात.

Brand development आणि trademark registration साठी देखील मदत मिळते. Trademark filing, design registration आणि patent applications साठी कमी fees लागतात. Government-supported marketing आणि promotional schemes मुळे brand value building स्वस्तात करता येते.

Manufacturing Cluster चे फायदे: shared infrastructure ची बचत

Manufacturing cluster development programs मधून shared infrastructure facilities मिळतात ज्यामुळे individual capital investment खूप कमी लागते. उद्यम नोंदणी प्रमाणपत्र असलेले common facility centers, testing laboratories, training institutes आणि shared production facilities वापरू शकतात.

Tool rooms आणि common facility centers मध्ये advanced machinery, precision instruments आणि specialized equipment वापरता येते जे वैयक्तिकरित्या घेणे शक्य नसते. Cluster facilities चे monthly usage fees equipment rental costs पेक्षा ६०% ते ८०% कमी असतात.

Raw material banks मधून bulk procurement आणि inventory optimization होते. Cluster participants ला collective purchasing power मुळे ८% ते १५% कमी दरात raw materials मिळतात आणि shared storage facilities मुळे inventory carrying costs कमी होतात.

Technical support आणि training programs cluster मध्ये मिळतात. Specialized technical knowledge आणि training जे वैयक्तिकरित्या ५०,००० ते २ लाख रुपये खर्च करावे लागतील ते cluster programs मध्ये nominal costs वर मिळतात.

Joint marketing initiatives, trade fair participation आणि export documentation support मुळे national आणि international markets मध्ये shared costs वर प्रवेश मिळतो. Individual investments ऐवजी collective benefits घेता येतात.

फायदे घेण्याची व्यावहारिक पद्धत

उत्पादन व्यवसायांनी उद्यम नोंदणी चा पूर्ण फायदा घेण्यासाठी systematic approach अवलंबावा. सर्वप्रथम udyamregistration.gov.in वर नोंदणी पूर्ण करा आणि उद्यम प्रमाणपत्र चे अनेक copies download करून सुरक्षित ठेवा.

High-impact savings opportunities ला प्राधान्य द्या जसे की electricity tariff changes, technology upgradation schemes आणि working capital optimization जे तात्काळ cash flow benefits देतात. हे foundational savings तुम्हाला additional benefits आणि investment opportunities साठी financial flexibility देतात.

MSME Development Institutes, industry associations आणि cluster organizations शी संबंध निर्माण करा जे ongoing support आणि नवीन schemes बद्दल माहिती देतात. Training programs आणि workshops मध्ये नियमित सहभाग घ्यावा जेणेकरून emerging benefits आणि best practices समजतील.

उद्यम नोंदणी benefits मुळे मिळणाऱ्या सगळ्या बचतीचे detailed records ठेवा जेणेकरून return on investment track करता येईल आणि additional optimization opportunities identify करता येतील. Available schemes आणि eligibility criteria चे नियमित reviews करावे जेणेकरून policies evolve होत असताना सगळे benefits capture करता येतील.

उत्पादन व्यवसायासाठी MSME उद्यम नोंदणी हे फक्त compliance requirement नाही तर एक strategic advantage आहे जे substantial cost savings आणि growth opportunities देते. Electricity subsidies, technology financing, raw material benefits, export incentives आणि working capital advantages यांच्या combination मुळे scale आणि utilization च्या आधारावर उत्पादन व्यवसायांना वर्षाला २ ते १० लाख रुपयांपर्यंत बचत होऊ शकते. आजच registration सुरू करा आणि तुमच्या उत्पादन व्यवसायाला नवीन उंची द्या!

उद्यम नोंदणी
उद्यम नोंदणी

Leave a comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Empath  @2024. All Rights Reserved.